Jak máte poznat, na jaký úrovni v cizím jazyce jste, když nesnášíte testy 😉 a nebo se jich bojíte? Pomůžu vám zařadit vaši znalost do nějakýho šuplíčku, abyste v tom ode dneška měli jasno. Protože svůj pokrok nemůžete měřit, aniž byste nějak srovnali, co umíte teď a co budete umět za měsíc, za půl roku nebo za rok.
Už jste nejspíš slyšeli o rozdělení úrovní podle znalostí na A1, A2, B1, B2, C1 a C2 a máte i nějakou představu, co to znamená. Jedná se jednotné měření úrovní pro cizí jazyky podle Společného evropského referenčního rámce (CEFR – Common European Framework of Reference).
A jsou začátečníci, B jsou pokročilí a C jsou něco jako profíci.
Když s jazykem úplně začínáte, tak máte startovní pozic A0. Ta se pozná lehko a nemusíte si dělat žádnej test. Prostě jste začátečník, umíte pár slov nebo frází, máte za sebou jenom pár hodin a v podstatě jazyku ještě vůbec nerozumíte.
Jako věčný začátečník jste možná na úrovni A1 / A2, máte za sebou klidně stovky hodin a spoustu let, ale protože se jazyku nevěnujete aktivně a systematicky, plácáte se de facto furt na místě.
Tak teď jsem vás hezky zařadila i bez testu, co?
Ale není to tak jednoduchý – jestli zrovna začínáte úroveň A1 🏁 nebo za sebou máte už spoustu aktivních hodin 📈 nebo jestli máte už úroveň A1 zmáknutou 🏆 v tom je docela rozdíl.
A rozdíl je hlavně v tom, jak umíte jazyk používat.
Co vlastně umíte?
1. 📖 Většinou znáte dost slov, nabiflovat se slovíčka je lehký; sice to stojí značný úsilí, ale nakonec to nechce nic než dobrou paměť.
Použití nějakých gramatických jevů, to už je sice těžší, je potřeba to i pochopit, ale taky se to dá nacvičit, netrefíte to třeba na 100 %, ale i 60 % je pěkných.
2. 📋 Když dojde na porozumění psanýmu textu, tak možná taky dáte něco dohromady, koneckonců se učíte hlavně z učebnic, víte, jak se slova píšou, když se nad tím textem dost zamyslíte, tak to taky nějak dáte.
3. ✍🏻 A co psaní? Umíte tvořit vlastní věty? Bez ohledu na konkrétní úroveň – každá z nich od vás očekává, že zvládnete něco jinýho.
Na A1 se máte umět představit a říct něco o sobě a o věcech vám blízkých. Na úrovních B třeba už musíte umět vyjádřit svůj názor, na úrovních C byste měli zvládnout mluvit o sofistikovaných tématech: technických, akademických, právních, sociálních apod.
Takže něco napíšete. Jste si jistý, že máte dobře spelling? A kolik těch vět jste schopný napsat, než se zhroutíte? Trochu to přeháním, ale podle toho, co mi píšete, tak vám to dává docela zabrat. Pár vět vás úplně vyšťaví.
4. 👂 A na řadu přichází poslech. Pustíte si rodilýho mluvčího a … no, dyť víte sami. I když ty předchozí oblasti (gramatiku, čtení a psaní) máte třeba na B1, což už je hodně dobrý, tak podle mých zkušeností rodilým mluvčím nerozumíte, chce se vám brečet nebo křičet a tady to pomalu balíte.
5. 🤐 No a pak už zbývá jen prokázat, že umíte mluvit – a je konec, co? Ještě tak nějak odříkat, co jsme si připravili, ale reagovat spontánně na otázku, to je horor. Navíc, i když ty věci v hlavě máme, bojíme se kváknout. Znám to sama taky.
Kromě toho, že v rozhovoru musíme něco fakt říct, tak bysme taky měli poslouchat, co říká náš parťák a reagovat na jeho otázky. Přitom se ale musíme tak strašně soustředit na to, abysme pochopili, co ten druhej říká, že na formulování vlastních vět už nemáme sílu.
A jakmile přece jenom něco sami řekneme, tak je to ještě horší, protože pak už neposloucháme toho našeho parťáka, ale posloucháme, jak nám náš vnitřní hlas nadává, že jsme to neřekli správně.
Jak zjistit úroveň pomocí testu
Jaká je teda celkově moje úroveň, když gramatiku umím, textu rozumím, u poslechu si skoro neškrtnu a u mluvení totálně vybouchnu? No, dost nekonzistentní.
Ale myslim, že tohle o sobě víte i bez nějakýho testu.
Takže než se rozhodnete si ňákej test udělat, začněte napřed posilovat ty slabý oblasti. Přestaňte drtit gramatiku a slovíčka. Pusťte si rodilýho mluvčího. Tady v tom videu vám ukážu, jak ho najít a jak zařídit, že mu budete časem rozumět.
No a pak zkoušejte mluvit. A jestli se toho bojíte, tak napřed zkoušejte psát. Když se naučíte rychle formulovat svý myšlenky, tak pak říct je nahlas už nebude taková věda.
A teď – bacha na ty testy. Nějakej online testík si klidně můžete udělat, ale ten změří maximálně vaši úroveň gramatiky, možná nějakou úroveň slovní zásoby, jak rozumíte psanýmu textu, a občas je tam i nějakej ten poslech. Takže výsledek taky říká jenom, na jaký úrovni jste v těchhle oblastech.
Doporučený testy z angličtiny >>
Doporučený testy z italštiny >>
Co ale otestovat neumí je aktivní použití jazyka – to znamená jak se umíte sami vyjádřit, ústně nebo písemně. Takže svou celkovou úroveň tady nezjistíte. Ale třeba se vám ji povede nějak odhadnout 😉
Mezinárodní zkoušky a úrovně CEFR
Na druhou stranu, mezinárodní zkoušky ověřujou vaši znalost ve všech pěti oblastech:
- Použití jazyka se zaměřením na gramatiku
- Použití jazyka v písemným projevu
- Porozumění psanýmu textu
- Porozumění poslechu
- Schopnost domluvit se
Jestli je váš cíl udělat nějakou tuhle zkoušku, tak je hrozně důležitý trénovat splnění „formátu“ tý zkoušky. Sežeňte si vzorový testy z předchozích let. Ať si natrénujete, co který zadání znamená. Ať si ověříte, že to zvládnete v tom časovým limitu, kterej na to máte.
Plno rodilých mluvčích by tu zkoušku nemuselo udělat, protože nebudou tušit, co se po nich chce a vy musíte splnit zadání. Jestliže máte psát svůj názor na moderní umění a vy se sice zcela bez chyb rozepíšete trochu mimo téma, tak jste úkol nesplnili, protože to bude vypadat, že jste nerozuměli zadání. Takže úplně všechno se počítá.
Na zkoušku se teda důkladně připravte.
Poznejte svou úroveň…
Abyste věděli, jaká zkouška je pro vás teď relevantní, na co máte, tak podívejte, co jednotlivé úrovně musí zvládnout.
A1
- rozumí větám a slovům týkajícím se jeho osoby a jeho okolí
- zvládne velmi jednoduchou konverzaci s trpělivým protějškem
- dokáže vyjádřit jenom základní myšlenky o své osobě
- dokáže napsat stručný text na pohlednici, například pozdrav z dovolené
- umí vyplnit formuláře obsahující základní osobní údaje
A2
- rozumí frázím a běžné slovní zásobě o jeho rodině a přátelích, o jeho volném čase, nakupování, místě bydliště, zaměstnání
- umí číst krátké jednoduché texty a v nich vyhledat konkrétní předvídatelné informace, orientuje se v inzerátech, prospektech, jídelních lístcích a jízdních řádech
- dokáže komunikovat o známých tématech a činnostech, zvládne krátkou společenskou konverzaci a napsat jednoduchý osobní dopis
B1
- rozumí i delším upraveným textům, které se vztahují ke každodennímu životu a jeho práci
- Je schopen pojmenovat většinu základních věcí a pocitů v každodenním životě
- umí si poradit při cestování a dokáže se bez přípravy zapojit do hovoru o jemu známých tématech
- dokáže vyprávět příběh nebo v hrubých rysech přiblížit obsah knihy a filmu a vylíčit své reakce, popsat zážitky a události, sny, naděje a touhy a stručně zdůvodnit a vysvětlit své názory a plány
- umí vytvořit jednoduchý souvislý, logicky strukturovaný text o tématech, která dobře zná
B2
- rozumí hlavním myšlenkám autentických textů s konkrétními i abstraktními náměty, včetně odborné diskuse ve svém oboru
- dokáže sledovat delší přednášku, v zásadě rozumí jednodušším filmům a seriálům v původním znění, dokáže číst texty současné prózy
- dokáže se dorozumět plynule a spontánně s rodilými mluvčími, a to bez většího úsilí na obou stranách
- umí sestavit podrobnější, srozumitelný text o poměrně širokém okruhu témat, vysvětlit a obhájit stanovisko k aktuálním problémům, zdůvodnit výhody a nevýhody různých možností
C1
- rozumí širokému okruhu náročných delších textů, a to i z oblasti beletrie
- dokáže „číst mezi řádky“ a ocenit styl daného autora
- vyjadřuje se plynule a spontánně, bez příliš zjevného hledání výrazů, a dokáže jazyk účinně používat pro společenské, studijní i pracovní účely
- umí vytvořit jasný, podrobný text o složitých tématech a má dobrý sloh
C2
- snadno rozumí prakticky všemu, co slyší nebo čte
- umí se vyjadřovat zcela spontánně, velice plynule a přesně, rozlišuje jemnější významové odstíny i ve složitějších situacích
Mezi úrovní A1 a A2 je znatelný rozdíl. Na počátku máte radost, že už umíte aspoň něco, na konci úrovně A už můžete základně konverzovat. Když budete souběžně trénovat poslech i mluvení, tak pro cestování je úroveň A2 dostatečná.
Úroveň B1 perfektně poslouží pro pohodovou konverzaci v neformálním nebo přátelském duchu (někdy během vyjednávání v hotelu na dovolené tedy i v duchu nepřátelském ; ) Opět platí, když budete mít na této úrovni poslech i mluvení, dosáhli jste cíle se bez obtíží všude domluvit.
Velký úspěch je dosažení úrovně B2, to je v podstatě cílová stanice většiny lidí. Se znalostí na úrovni B2 vás přijmou na univerzitu v dané zemi, vystačíte si s ní bohatě i v práci s rodilými mluvčími.
Úrovně C se blíží znalosti rodilých mluvčích a většinou takovou úroveň nepotřebujete, ale určitě se nenechte zastavit, jestli se na tuhle úroveň chcete dostat.
Jak dlouho trvá zvládnout 1 úroveň?
Tohle společný hodnocení pro evropský jazyky bylo zavedený myslim někdy v roce 2001 a podle něj zvládnutí každý z těch úrovní trvá 150 až 200 hodin. Už jsem ale narazila na informace z univerzity v Cambridge, kde říkají, že stačí 120 hodin.
Jak dlouho to trvá je dost těžko říct, protože strašně záleží na tom, jak je ten cizí jazyk podobnej vašemu rodnýmu jazyku a taky kolik jiných jazyků už umíte, protože naučit se další novej bývá lehčí…. A to vám můžu z vlastní zkušenosti potvrdit.
No a taky jde o to, jestli váš vnitřní hlas na vás křičí, že musíte mít všechno na 100 % nebo jestli nejste na sebe tak přísný a takový perfekcionisti. Protože abyste získali certifikát, tak myslim, že v každý tý oblasti stačí dosáhnout na 60 %. (Nestačí teda mít gramatiku na 100 a mluvení na 20, ale rozhodně je tam velká vata na to, kdy ještě můžete uspět.)
Takže začněte hned trénovat, co máte asi tak nejslabší.
Jsem si jistá, že to víte i bez testu. A jsem si taky docela jistá, že největší slabinou je poslech a mluvení. Tak začněte hned trénovat, ať těch 200 hodin máte co nejdřív za sebou.
Váš další cíl v cizím jazyce
Když teda teď umíte poznat, na jaký úrovni jste, tak váš cíl je dostat se vždycky na tu nejbližší vyšší úroveň. Nebo pokud jste na začátku jedný úrovně, tak váš cíl je jí zmáknout. A pak teprve si stanovíte další vyšší cíl.
Neříkejte si hned na začátku, že to chcete umět všechno, jako rodilí mluvčí. Toho třeba nedosáhnete nikdy a ani to není vůbec potřeba. Kromě výjimek, kdy chcete dělat v zahraničí třeba advokáta nebo učit na univerzitě, ale to většina z nás asi stejně neplánuje.
Taky jestli jste si všimli, tak filmům rozumíme až tak na úrovni B2. Takže jestli koukáte třeba na seriály v angličtině, nemáte ještě úroveň B2 a zlobíte se na sebe, že jim nerozumíte, tak od sebe očekáváte strašně moc. Tady se mrkněte, jak to s těmi seriály vlastně je >>
To, co máte na které úrovni umět, je potřeba umět ve všech oblastech. Tedy rozumím něčemu na úrovni B1, tak se tím myslí jak psaný text, tak poslech. Trénujte rovnoměrně všechny oblasti a nevynechávejte mluvení.
Na gramatiku vám stačí klíč s řešením v učebnici, ale na psaní a mluvení si najděte třeba učitele na konverzaci, nebo nějakýho parťáka online. Jak ho najít zjistíte v tomhle videu >>
Trénink s parťákem
Trénujte třeba se mnou.
Koukněte na video >> Video je v angličtině, můžete si u něj zapnout český titulky.
Nebo si rovnou vyberte „svoje“ tlačítko a zjistěte, jak to funguje:
